Schering-Plough CEAG – Zevní kortikoidy v léčbě psoriázy

0

je přirozeně se vyskytující hormon, který se vytváří v kůře nadledvinek (“kortex” znamená kůra – odtud jeho název). Postupnými změnami molekuly kortizonu byly a jsou vyvíjeny stále nové látky různé síly a účinku, které se souhrně nazývají, dle svého původu, kortikoidy neboli kortikosteroidy. Pro vliv kortizonu a kortikoidů, na různé druhy zánětů, buněčný růst a imunitní systém mají tyto prostředky široké použití ve vnitřním lékařstí (např. u revmatických onemocnění, alergií, nádorů, v transplantační medicíně aj.).
Podobný protizánětlivý účinek byl pozorován i při místním, zevním, použití kortizonu a kortikoidů na kůži a jedním z prvních kožních onemocnění, u kterých byl ověřen jejich příznivý účinek byla lupénka.

jsou v některých zemích nejčastější prostředek léčby lupénky. Je to dáno především jejich rychlým nástupem účinku a tím, že se jedná z hlediska nemocných o velmi přijatelný způsob léčby, protože se příjemně nanáší, nedráždí, nepůsobí zbarvení kůže či oblečení a jsou relativně nízké ceny. Zvláště u lupénky postihující kštici představují kortikoidy ve formě roztoku, mléka a gelu, po předcházejícím odstranění šupin, prostředek první volby. I když léčba přípravky ve formě mléka více mastí a je příčinou častějšího mytí vlasů, působí méně dráždivě než roztoky. Krémy jsou výhodnější pro léčbu ochlupených partií a živějších dráždivějších projevů. Masti jsou vhodné především pro léčbu typických ložisek na kůži. U menších ložisek vzdorujících léčbě, zejména nad lokty, koleny a na rukou je výhodné mast po namazání (například na noc) překrýt umělohmotnou folií (tzv. ošetření v okluzi), která zvýší průnik masti do kůže, čímž umocní a urychlí účinek léčby. Na úporné projevy ve kštici lze projevy použít krémy, případně i masti, a jejich účinek zesílit okluzí umělohmotnou koupací čepicí. Většinou je nejpříhodnější toto ošetření provádět večer nebo na noc a ráno umýt vlasy šampónem určeným pro lupénku. U malých ložisek na kůži nereagujících na zevní léčbu nebo při léčbě postižení nehtů lze zvážit nitrokožní injekce kortikoidů do vaziva postižené kůže. Při léčbě lupénky použití zevních kortikoidů jedenkrát denně může být stejně účinné jako aplikace dvakrát denně a může mít méně vedlejších účinků.

lze pozorovat při dlouhodobém, nadměrném a nesprávném použití zevních kortikoidů. Jedná se především o ztenčení kůže (atrofii), zvýraznění ochlupení v léčeném místě, krvácení do kůže, tvorbu rozšířených žilek, vznik strií (pajizévek), akné, náchylnost ošetřované kůže k infekcím, o pozbývání účinnosti při soustavném dlouhodobém užívání (“tachyfylaxi”), o sklon ke znovuvzplanutí a přechodu v závažnější typ lupénky po náhlém vysazení. I když projevy při léčbě kortikoidy rychle ustupují, mají sklon se též dříve znovu objevovat po ukončení léčby.
Celkové vedlejší účinky jsou vzácné a vznikají při nesprávném použití zevních kortikoidů. Vstřebávání, které více ohrožuje děti, usnadňuje zejména ošetřování velkých ploch, dlouhodobé používání, použití silných kortikoidů, narušení kožního povrchu, zakrývání neprodyšnou folií (okluzí).
Vedlejším účinkům lze předejít dodržováním pokynů lékaře, používáním jedenkrát denně odpovídajícího množství masti (dávkování “bříškem prstu” viz. obrázek). K dosažení dlouhodobějšího ústupu nemoci je výhodné po rychlém zklidnění projevů kortikoidy přejít na léčbu kortikoidy v kombinaci s jinými preparáty (dehty, cignolinem, deriváty vitaminu D, retinoidy) či metodami (horským sluníčkem – fototerapií) a postupně je zcela vysadit nebo nahradit jinými prostředky. Při správném použití zevních kortikoidů nedochází ke vzniku vedlejších účinků. Zevní kortikoidy tak představují bezpečný, velmi účinný lék, který tvoří i nadále jeden z pilířů zevní léčby lupénky.

Literatura

Greaves M.W., Gatti, S.: The use of glucocorticoids in dermatology. J. Dermatological Treatment, 1999, 10, s. 83-91. Long, C.C., Mills, C.M., Finlay, A.Y.: A practical guide to topical therapy in children. British J. Dermatology, 138, 1998, s. 293-6. Rajka G., Avrach W., Gartner L., Overgaard-petersen H.: momethasone furoate 0.1% fatty cream once daily versus bethamethasone valerate 0.1% cream twice daily in the treatment of patients with atopic and allergic contact dermatitis. Current Therapeutic Research, 1993, 54, s. 23-9.

Wood A.J.J.: Treatment of psoriasis. The New England Journal of Medicine, 1995, 332, s. 582-588.

Autor: doc.MUDr. Jiří Štork, přednosta dermatovenerologické kliniky, VFN v Praze

Pro podrobnější informace ke konkrétnímu případu kontaktujte prosím svého lékaře.