Pohybová aktivita v každém věku má pozitivní vliv nejen na naši fyzickou zdatnost a zdraví, ale také na fungování mozku a intelektuální schopnosti – potvrzuje to rozbor více než 100 studií publikovaných v Journal of Applied Physiology.
Jak autoři studie připomínají, předchozí studie prokázaly, že pravidelné fyzické cvičení má příznivé účinky na fyzické zdraví – snižuje mj. riziko rozvoje diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na ně, osteoporózy a rakoviny prsu a tlustého střeva a konečníku.
Aby zjistili, zda má pohyb stejně dobrý vliv na mozek a duševní výkonnost, analyzovali vědci z University of British Columbia ve Vancouveru v Kanadě a University of Illinois v Urbaně (USA) výsledky 111 nedávných studií na toto téma. Byly vedeny především na lidech, ale také na zvířatech.
Jejich práce potvrzují, že aerobní cvičení, tedy cvičení zvyšující okysličení organismu, jako je jízda na kole, běhání, plavání, podporuje intelektuální vývoj dětí
Metaanalýza 44 studií publikovaná v roce 2003 v časopise Pediatric Exercise Science ukazuje, že fyzicky aktivní děti mají lepší vnímání, lépe se soustředí, jsou kreativnější a dosahují lepších výsledků ve škole, např. verbální dovednosti, mají také vyšší IQ, ve srovnání s neaktivními vrstevníky.
Dva články z roku 2010 od Laury Chaddock z University of Illinois a jejích kolegů (jeden publikovaný v Brain Research a druhý v Medicíně a vědě ve sportu a cvičení) ukázaly, že fyzicky aktivní děti dosahují lepších výsledků v testech paměti a mají větší hippocampus, tj. struktura mozku zapojená do paměťových procesů. Ještě další studie naznačují příznivý vliv pohybu na schopnost batolat rozhodovat se, schopnost koncentrace a chytání chyb.
To potvrzují pozorování mozkové aktivity batolat s využitím různých neurosagingových technik.
Mnohem méně výzkumů o účincích cvičení na mozek a duševní výkonnost se provádí mezi mladými dospělými, ale existují studie potvrzující, že i v této skupině funguje dobře. Týká se to především lidí s genetickou homepage predispozicí ke sníženým intelektuálním schopnostem v důsledku nedostatků neurotransmiteru dopaminu v mozku.
Existuje však mnoho rozsáhlých studií, které ukazují, že pravidelné cvičení může zpomalit stárnutí mozku a duševní úpadek a zabránit demenci
Existují také důkazy o tom, že aerobní cvičení, i když začalo ve stáří, má pozitivní vliv na strukturu a fungování mozku, intelektuální výkon, zejména v souvislosti s plánováním a dělitelností pozornosti.
Studie Stanleyho J. Colcomba z University of Stau Illinois z roku 2006, publikovaná v Journal of the Journals of Gerontology Series A: Biological and Medical Science, zjistila, že aerobní cvičení třikrát týdně po dobu šesti měsíců vedlo starší lidi ke zvýšení objemu šedé a bílé hmoty v různých oblastech mozku souvisejících s pamětí.
Také silový trénink se svalovou zátěží může mít pozitivní vliv na funkce a strukturu mozku. Výzkum na toto téma byl prováděn především mezi staršími lidmi. Ukazují, že tyto typy zlepšují paměť a verbální schopnosti ve stáří, za předpokladu, že jsou poměrně intenzivní. Prospěch mají i starší dospělí, kteří již mají mírnou poruchu paměti a je u nich vyšší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby.